CESTY PSYCHOTRONIKY Ročník 3 (2001)
číslo 1
Motto:
Jednota českých a slovenských badatelů v psychotronice
V psychotronice vyvstává požadavek profesionálního přístupu. Profesionálnost by nepochybně přinesla zvýšení její úrovně, ale je skutečně otázkou zda by vyřešila její vývojové problémy - přerod od předvědeckých pojmů k vědeckým.
Cesty
psychotroniky
Dva roky existence časopisu jsou spojeny s úsilím postupného směrování teoretického obsahu psychotroniky do informační a energetické roviny. Vytvořená hypotetická představa informace jako ekvivalentu energie a hmoty nám nyní umožňuje v psychotronice zahájit experimentální činnost s novým pracovním modelem.
Ze života JČSBP
Vývoj Jednoty vstoupil do druhé etapy. Nedělejme si však iluze, stejně jako dosud, bude spíše teoretický.
První etapa měla vytvořit rámec psychotroniky vhodný pro experimentální praxi. Byla splněna je částečně, protože nebyla dovršena žádnou souhrnnou prací, na které by se podílelo více autorů. Tento důležitý záměr nebyl splněn, protože z řad badatelů se nepodařilo získat požadované příspěvky. I tento stav však umožňuje zahájení druhé etapy spojené s experimentální činností. Víme již, co je třeba hledat, i když je to zatím jen součástí pracovní hypotézy.
Dne 24.2.2001 proběhla schůzka členů Jednoty. Důležitým závěrem schůzky je zachování Jednoty i přes její minimální činnost.
Skalární vlny – Teorie a experimenty
Internetové stránky s psychotronickou
tématikou
Zpět na seznam vydaných časopisů
Psychotronický
výzkum
Úvod
Hned na začátku je třeba říci, že dosud nebyla oficiálně provedena žádná zásadní experimentální praxe v oboru psychotroniky, která by vedla k nastartování seriozního a systematického výzkumu psychotronických jevů v masovém měřítku. Problematikou psychotroniky se přesto zabývá řada badatelů. Výsledky jejich práce jsou sice velice užitečné, ale oficiálně často nepřijímané, jednak z důvodu „osobní zásadovosti“ ze strany vědců jiných oborů, jednak z důvodu odtržitosti od jejich bezprostřední využitelnosti v našem technologickém věku. Samozřejmě, že existuje celá řada dalších důvodů. Tyto vzhledem k tomu, že nejsou náplní tohoto článku, ponecháme stranou.
Můžeme skutečně říci, že psychotronika byla svého času hodně zpolitizovaná, stejně jako její postoje vůči parapsychologii. Politikaření psychotroniky vedlo k rozporům ve vztahu k parapsychologii. Na jedné straně byla totiž parapsychologie zamítána jako buržoazní pavěda a duchařina a na straně druhé vycházela z její experimentální praxe. Opírala se totiž nejen o práce sovětských vědců, ale i západních parapsychologů. Nicméně to nic nemění na tom, že se jí podařilo vytvořit takové pojetí výkladu některých přírodních jevů, že představuje neoficiálně vznik nové specializované vědní disciplíny. S jejím novým pojetím měl však nastoupit i nový přístup v experimentální oblasti, to se však nestalo. Nyní v naší Jednotě sílí snaha tento nový experimentální přístup vytvořit. Vychází se přitom z psychotroniky rozpracované na základě předpokladu vlastní existence informace jako formy hmoty a dále pojetí vědomí chápaného v prvotní formě jako informační proces odehrávající se v úrovni existence informací na energetické úrovni.
Jednota českých a slovenských badatelů v psychotronice by ráda přispěla k rozvoji v oblasti experimentální psychotroniky. Otázkou je, jakým směrem je třeba psychotronický výzkum orientovat. Vycházíme z toho, že nelze oddělovat experimentální koncepci od koncepce teoretické, na které chceme postavit nové základy psychotroniky. Zjednodušeně můžeme říci, že experimentální činnost naší Jednoty staví na výchozí koncepci směřující k řešení problému ekvivalence informace a energie v prostoročasových souvislostech. Pro přiblížení můžeme např. říci o fyzice, že oblast experimentální fyziky je orientována na výchozí koncepci směřující k řešení ekvivalence energie a hmoty v prostoročasových souvislostech.
Uvedená experimentální koncepce psychotroniky je postavena na předpokladu existence informace, která má vztah k fyzikálním interakcím a z této pozice lze problematiku psychotroniky zkoumat současnými technickými prostředky.
Historie
V podstatě až do vzniku londýnské společnosti Society for Psychical Research (Společnost pro psychická bádání) v roce 1882 je studium psychotronických jevů (telepatie, telegnóze, psychokineze…) otázkou dílčích snah některých badatelů. Tato organizace založená skupinou profesorů university v Cambridge existuje dodnes. S jejím vznikem zároveň vzniká i snaha o komplexní a přírodovědecké řešení „psychických jevů“. V té době se hovořilo o psychických jevech, tvořících zvláštní skupinu, která byla předmětem sporů a pochybností, které přetrvávají dodnes. Později jsou tyto jevy nazývány také jako metapsychické, parapsychologické, paranormální apod., se vznikem psychotroniky v šedesátých letech dále jako psychotronické.
Dnes existuje několik společností, které se zabývají parapsychologickými, či psychotronickými jevy. Nejznámější je Research on the Nature of Man (Nadace pro výzkum podstaty člověka) jejíž částí je Parapsychologický institut, který je pokračováním Parapsychologické laboratoře J.B.Rhineho založené počátkem třicátých let na Duke University v Darhamu v Severní Karolíně. Dále to jsou
- Institut für Grenzgebiete der Psychologie und Psychohygiene (Německo)
- Department of Psychology (Skotsko)
- Parapsychology Foundation (USA)
- American Society for Psychical Research (USA) aj. *)
Psychotronika se zrodila ze západní parapsychologie, ale orientovala se především na východ do bývalého Sovětského svazu a socialistických zemí. Dnes se v psychotronice vracíme zpět k západním zdrojům, ponecháváme si však svou novou koncepci.
*) Milan Rýzl, Úvod do parapsychologie, Panorama, Praha 1991 str. 211
Experimenty
Experimenty prováděné v psychotronickém výzkumu je třeba zúžit na fenomeny, v nichž je člověk zdrojem počáteční příčiny psychotronického jevu, jehož důsledky se projeví na objektivně detekovatelném stavu ovlivňovaného systému. Zjednodušeně bychom mohli říci, že se jedná o zúžení na jev psychokineze, ale to není zcela přesné, protože experimenty je třeba zaměřit na řešení otázky působení informace jako formy hmoty. Jde o řešení druhé strany vztahu fyzikální interakce a hmoty, tedy o vztah informace a fyzikální interakce.
Jak je vůbec možné řešit vztah informace a fyzikální interakce?
Abychom si učinili představu o problému v uvedené otázce musíme se vrátit k předpokladu, který byl uveden v úvodu článku. Existují-li a mají-li informace vztah k fyzikálním interakcím, pak se její přítomnost v určitých experimentálních podmínkách musí projevit. Vycházíme z předpokladu, že informace za určitých podmínek může ovlivnit chování fyzikální interakce a tím lze sledovat její projevy. Obecně se jedná o dvě skupiny jevů, kterými je třeba se zabývat:
1) skupinu tvoří jevy související s fyzikálními procesy, odehrávajícími se v mikroskopické i makroskopické úrovni (ovlivňování interferenčních obrazců, ovlivňování Gaussovy křivky u stochastických pokusů, ovlivňování velikosti napětí v materiálu, teploty látky, stavu dopadu u házení mincí apod.)
2) skupinu tvoří jevy, související s rozhodovacími procesy, zpravidla v mikroskopické úrovni (svým charakterem souvisí s jevy bodu 1))
Vycházíme z experimentální situace vytvořené v daném čase tak, abychom sledovali, zda nastane stav A nebo stav B a nebo, zda dojde ke změně stávajícího stavu (A) na stav jiný (B), ať už trvale nebo dočasně. U první skupiny však předpokládáme, že informace spojená s fyzikální interakcí kvantitativně působí a pouze zvyšuje váhu stavu A nebo B (tedy ovlivňuje se hodnota pravděpodobnosti odpovídající uskutečněným stavům A a B). U druhého případu sledujeme fyzikální interakci, v níž informace ovlivňuje její kvalitu, do té míry, že to, zda nastane stav A nebo B, je otázkou „rozhodnutí“ uskutečněného při realizaci dané interakce a tím již daný jev nelze řadit mezi stochastické procesy, přestože se na první pohled může tak jevit. Přesunujeme se zde do roviny priority informace v energetickém procesu.
Orientace výzkumu JČSBP by se měla ubírat směrem psychotronického ovlivňování tzv. „rozhodovacího procesu“, a to z prostého důvodu, protože experimenty s první skupinou jevů již byly provedeny řadou badatelů a nevedly k předpokládaným výsledkům. Experimentální základna postavená na základě modelu „rozhodovacího procesu“ se odvíjí od daleko širších důsledků ve vztazích informace, energie (fyzikální interakce) a hmoty.
Širší důsledky sdílení informace a energie:
I. sdílení informace s elektromagnetickou interakcí (má schopnost šířit se ve fyzikálním prostoru tohoto pole /prostoročasovým kontinuem/, zde nevystupuje do vztahu s fyzikální veličinou hmotnosti)
- transfer informace, např. jev telepatie (prostor elektromagnetického pole Země tvoří nosné prostředí jako rozhraní, skrze kterého se informace transformuje do našeho makrosvěta)
II. informace sdílející se se slabou interakcí (má schopnost ovlivňovat entropii mikrosystému, může vstoupit i do vztahu s fyzikální veličinou hmotnosti)
-transfer energie, např. jev teleplasma podle předpsychotronické terminologie, forma materializace – „zhmotnění informace“
III. informace sdílející se se silnou interakcí (má schopnost utvářet korpuskulární mikroobjekty hmoty, má podíl na hodnotě fyzikální veličiny klidové hmotnosti)
- transfer hmoty, např. jev teleportace
IV. informace sdílející se s gravitační interakcí
- transfer hybnosti, např. jev telekineze
V. sdílení informace s fyzikální interakcí vytváří obecně tzv. informační (je jí účastna primární informace) a psychotronickou (je jí účastno vědomí) interakci. Psychotronická interakce je interakce, na které se podílí vědomí, proto je také jejím základním problémem řešení vztahu hmoty, energie a vědomí. Zatímco informační interakce je lokální, psychotronická je distanční.
Rozdělení experimentálního výzkumu
v oblasti psychotronických jevů:
1) výzkum s psychologickým (sociologickým) protokolem
2) výzkum s biologickým (fyziologickým) protokolem
3) výzkum s chemickým (biochemickým) protokolem
4) výzkum se fyzikálním (biofyzikálním) protokolem
5) výzkum s psychotronickým (informačním) protokolem
Dosud se výzkum psychotronických jevů ubíral pouze cestou výzkumu protokolem bodu 1 až 4, a to ať hovoříme o samotné psychotronice, či jiné disciplíně, která studuje psychotronické jevy. Např. parapsychologie, biotronika, psychoenergetika.
Pojem „protokol“ zde představuje strukturu experimentu, jehož vnitřní náplň je prvotně závislá na úhlu pohledu dané vědní disciplíny. Z výzkumného protokolu následně vyplývají sledované parametry (měřené) v experimentu a zároveň jejich návaznost na interpretaci v souladu s daným „úhlem pohledu“. Na jeden a týž psychotronický jev můžeme pohlížet přes uvedené výzkumné protokoly pěti metodologicky odlišnými způsoby, ne všechny však vedou k akceptovatelným výsledkům.
Nově zaváděný výzkumný protokol psychotronických jevů (bod 5) je postaven na mnohem fundamentálnější základně než, kterou popisují body 1 až 4. Tento fundament představuje hypotetické srovnání informace s energií a hmotou tak, že informace je v podstatě s nimi srovnatelnou existencí.
a) Psychologický protokol psychotronického
výzkumu – telepatie
- subjekt 1 vysílatel informace (psychický stav soustředění na vysílanou informaci), tedy určitý obsah lidské psychiky
- subjekt 2 příjemce informace (psychický stav vjemu (příjmu) informace a její subjektivní interpretace)
b) Psychologický protokol psychotronického výzkumu - telegnose
- stav fyzikálního prostoru energie a hmoty (informační vlastností prostředí) a informace (informační pole)
- psychický stav vjemu (přijetí) informace (o prostředí) a její subjektivní interpretace
Poznámka: Psychologický protokol ve struktuře experimentu v psychotronice vždy předurčuje závislost na existenci subjektivního prvku, který je z exaktního hlediska nežádoucí. Konečným článkem v experimentu by neměl být člověk.
c) Biologický
protokol psychotronického výzkumu - aktivace hmoty (biostimulace)
- zdroj psychotronického působení = individuální vědomí
- objekt psychotronické interakce, např. klíčící semena
- detekce stavu (změn) biologického objektu vlivem psychotronické interakce (sledování biologických, fyziologických… morfologických parametrů)
Poznámka: Zde již nejsme závislí na subjektivním výkladu, protože rozdíl v klíčivosti vzorku ovlivňovaného cestou psychotronické interakce s kontrolním vzorkem lze snadno vyhodnotit. Horší je to s obhájením podmínek experimentu, protože lepší klíčivost lze vždy zpravidla vysvětlit i jiným „přirozeným“ nepsychotronickým způsobem.
d) Chemický protokol psychotronického výzkumu - aktivace hmoty
- zdroj psychotronického působení = individuální vědomí
- objekt psychotronické interakce, např. rostoucí krystal v roztoku
- sledování chemických parametrů a jejich vyhodnocení
Poznámka: Zde se zužuje okruh vnějších podmínek, které stanovují možnost objektivního hodnocení prokazatelnosti psychotronického působení, stále však platí co jsme řekli k bodu c). Oprostili jsme se od subjektivismu bodu a) a b). Objektivně můžeme detekovat stav objektu, ale výsledky nejsou zcela přesvědčivé. Proto se přeneseme ještě níže do úrovně fyziky.
e) Fyzikální protokol psychotronického výzkumu - psychokineze
- zdroj psychotronického působení = individuální vědomí
- objekt psychotronické interakce, např. vrhané kostky, generátory různých událostí, změny fyzikálních procesů a stavů entropie, napětí, interference…
- sledování fyzikálních parametrů a jejich vyhodnocení
Poznámka: Ve fyzikální úrovni se stav objektu psychotronického působení dá pomocí fyzikálního a matematického aparátu vyhodnotit jednoznačně a to je požadavek, který hledáme, ale narážíme zde na problém nepřípustnosti existence psychotronických jevů. Fyzikální aparát totiž zase nese jen fyzikální výsledky, které vylučují psychotronická stanoviska. Nezbývá nám tedy, než uspořádat psychotronický protokol výzkumu.
f) Psychotronický protokol psychotronického výzkumu
- zdroj psychotronického působení = individuální vědomí
- objekt psychotronické interakce, např. rozhodovací proces v infrasvětě (informační proces), samotná informace jako ekvivalent hmoty apod.
- sledování výsledků rozhodovacího procesu, stavu informace aj.
Poznámka: Psychotronický protokol orientuje výzkum do
oblasti primárních příčin existence psychotronických jevů, tzn., že se pohybuje
v elementární úrovni existence psychotronických jevů.
V psychotronické úrovni je stav objektu psychotronického působení v přímé interakci a předpokládáme, že se rovněž musí i přímo projevit. Experiment volíme tak, aby objekt vstupující do souvislostí s elementárním rozhodovacím procesem (informační proces), který předurčuje, jak se „zachová“, rozhodoval, jen zda nastane stav A nebo B. Existuje-li psychotronická interakce, pak lze docílit u takovéhoto procesu trvale stavu A nebo B, a to z pozice subjektu, který sledovaný informační proces ovlivňuje z úrovně svého individuálního vědomí.
Existuje několik forem rozhodovacích procesů. Všechny, které korespondují s body 1 až 4, je třeba zatím ponechat stranou. Vysledovat vliv psychotronické informace na rozhodovací proces bodu 1, tj. individuální vědomí člověka, bude vždy obtížné, protože se zde projevují subjektivní a sugestivní vlivy. Pro bod 2 a 3 stále platí, co jsme již řekli, vždy se najde vhodný oficiální výklad. V bodě 4 jsme v zajetí fyzikálních mezí, které nepřipouštějí alternativní výklad. Nezbývá, než pracovat v oblasti bodu 5, v jehož souvislosti se musí vybudovat nový aparát analýzy související s informační rovinou naší existence.
Lidský subjekt svým vědomím neustále zvažuje svůj stav a snaží se jej ovlivnit, jeho rozhodovací proces má z velké části nevědomý charakter. Vstupy z vědomé úrovně jsou známé. Vše, co víme (zkušenosti, znalosti), vidíme, slyšíme, cítíme, ať to skutečně existuje a nebo je výplodem naší fantazie, má vliv na náš rozhodovací proces. Jedná se tedy o prvky fyzické (fyzikální a chemické), sociologické (společenské) a psychologické (psychické). Vstupy z nevědomé úrovně jsou z hlediska pochopení a správné interpretace problematické, nepočítáme-li psychologické, jedná se o biologické, fyziologické a psychotronické faktory. Psychologické faktory, působící z nevědomí, jsme dnes schopni poměrně dobře diagnostikovat, existence biologických a fyziologických faktorů, ovlivňujících informační proces individuálního vědomí člověka, je předmětem výzkumu vědy. Některé souvislosti morfologie a biochemie mozku ve vztahu k duševním poruchám jsou známé, velký výzkum je zaměřen tímto směrem v souvislosti s rozvojem genetiky a mapování lidského genomu. O vlivu psychotronikých faktorů na rozhodovací proces a psychické stavy člověka toho zatím moc nevíme, navíc jsou o nich značné pochybnosti, oficiální výzkum je utlumen a samotná psychotronika je považována za tzv. „chorobný stav vědy“. Tento stav psychotroniky může změnit jen rozhodující experiment a naší snahou je, postavit ho na principech psychotronického protokolu.
Informace vstupující do rozhodovacího procesu individuálního vědomí psychotronickou interakcí zaniká v „šumu“ ostatních informačních faktorů a pokud zrovna nesouvisí s psychotronickým jevem, nemá zpravidla rozhodující vliv. Hovoříme-li však o experimentální rovině rozhodovacího procesu v infrasvětě, je informace působící s psychotronickou interakci základním faktorem, který určuje jeho aktuální stav. V experimentální rovině se tedy přenášíme z roviny makrosociální do roviny mikroexistenční, ve které odpadají faktory spojené s psychologickou (body 1, 2 a 3), biologickou a chemickou stránkou, zůstává pouze fyzikální (energetická) a psychotronická (informační) stránka existence.
Jestliže v minulosti probíhaly experimenty s házením mince, či kostky, a snahou psychicky ovlivnit její dopad na danou stranu, měl výsledek statistický charakter a vyjadřoval určitou pravděpodobnost psychotronického jevu. Jak ale tento psychotronický jev, pokud existoval, nastal? Že by se informace psychotronického působení transformovala na energii a ta se měnila v hybnost kostky, aby tak efektivně ovlivňovala těžiště, to zní poněkud krkolomně. Či snad ovlivňovala parametry gravitačního pole. Takto vzniklé impulsy hybnosti psychotronickou interakcí by se mohly projevit účinně ve fázi kdy je mince v metastabilní poloze.
Nová koncepce orientace psychotronického výzkumu je založená právě na sledování úrovně projevu informace transformované na energii. Předmětem výzkumu se stává rozhraní informace a energie v infrasvětě, kde náhodné fluktuace stavů jsou usměrňovány psychotronickým působením. Z tohoto pohledu je nový psychotronický výzkum možný jen je-li založen na jediném předpokladu: „primární informace je fyzikální veličina“.
Závěr
Experimenty s psychotronickým protokolem tak, jak byly stručně nastíněny, můžou vést k oživení psychotroniky jako vědy. Psychotronika jako spojovací článek přírodovědních a společenskovědních oblastí poznání může být hraniční vědou. Ale stále více se zdá, že nejde ani tak o hraniční vědu jako spíše o celou novou oblast poznání, která se teprve člověku nesměle poodhaluje
Psychotronická detekce je na úrovni psychologické detekce a splývá v lidské psychice s nežádoucím subjektivním prvkem.
Působíme-li z roviny informačního procesu individuálního vědomí, tedy psychotronickou interakcí, potom informace, takto transformovaná do lidské psychiky, je spojená s psychotronickou detekcí. Psychotronická detekce je zde ve stejné úrovni s psychologickou detekcí, tj. subjektivním výkladem vnitřního informačního obsahu psychiky. Schopnost rozlišit, zda se jedná o psychotronickou a nebo psychologickou detekci informace (od jiného subjektu), je individuální. Dosud se nepodařilo vypracovat spolehlivou metodu, která by člověku umožnila rozlišit tyto dvě formy detekce informace. Přitom první je spojená s existující informací někde vně subjektu, zatímco druhá v jeho nitru. Psychotronickou a psychologickou detekci využíváme při verifikaci psychotronických jevů ze společensko vědního hlediska. Z přírodovědeckého hlediska sledujeme vzhledem k živé hmotě biologickou a fyziologickou detekci a obecně chemickou a fyzikální detekci.
Při realizaci psychotronického protokolu v experimentální činnosti klademe důraz na fyzikální detekci. Priorita této detekce v experimentu je spojená se vstupním předpokladem informace jako ekvivalentu energie.
Tvoříme-li představu o informaci jako fyzikální veličině, nemůžeme se opírat o historické teorie. Tyto teorie jsou zpravidla jen filosofickými koncepcemi, které nám dnes říkají, že lidé odedávna tušili existenci, na které stojí mechanismus fungování našeho světa. V době antiky, kolébce vědy, vznikla řada představ, ať vezmeme Platonův svět ideí, či Aristotelovské entelechie, blížíme se zde k informační základně naší existence, kterou však je třeba tvořit v jiné názorové rovině.
Vycházíme z toho, že prostor, čas, energie, hmota a také informace, jsou jen prvky jazyka, který my pozorovatelé tohoto světa používáme k jeho popisu. A z tohoto pohledu zaváděný pojem informace, lépe řečeno primární informace, je nám blízký a nepodobá se již tolik historických představám.
Porovnávací tabulka
pro vymezení nové oblasti poznání – informační stránky naší existence.
|
Obecné
faktory působící na člověka |
Faktory
působící na člověka v popisných mezích vědy |
Příklad
informačních nosičů (médií) |
Přiřazení
druhu informačního faktoru |
Příklad
interakcí |
Druh
percepce |
Úroveň
koexistence |
|
PSYCHICKÉ |
Psychologické |
slovo |
Terciální
informace |
Verbální
interakce |
smyslová |
Vlastního,
„sociálního" bytí |
|
Sociologické |
mimika
/ZÁSTUPNÁ
SYMBOLIKA/ |
Neverbální
interakce |
||||
|
FYZICKÉ |
Biologické (fyziologické) |
feromony |
Sekundární
informace |
Biologická
interakce |
senzorická |
Vnějšího,
„přírodního“ bytí (vlastního, „fyzického“ bytí) |
|
Chemické (biochemické) |
genetická
informace /HMOTA/ |
Chemická
interakce |
biochemická |
|||
|
Fyzikální (biofyzikální) |
světlo,
teplo /ENERGIE/ |
Fyzikální
interakce |
biofyzikální |
|||
|
INFORMAČNÍ |
Psychotronické
(biopsycho-tronické) |
entity,
idee /INFORMACE/ |
Primární
informace |
Psychotronická
interakce |
psychotronická (biopsychotronická) |
Vnitřního,
„svébytného“ bytí (vlastního, „vnitřního“ bytí) |
Informační faktor, jak je uveden v tabulce na spodním řádku, představuje pro vědu zcela nový obzor, který nestuduje informaci jako „zástupnou symboliku“, ale jako formu hmoty, která není totožná se současným pojetím hmoty ani energie, i když vystupuje v jejich souvislostech.
Informační nosič (medium) primární informace lze částečně vyjádřit předvědeckými pojmy idea (podle filosofie Platona), entelechie (podle filosofie Aristotela), entita jako filosofické vyjádření podstaty věcí (jsoucnost) apod. Z pohledu psychotroniky však dnes jde o vymezení informace jako fyzikální veličiny.
Hovoříme-li o informaci, máme tedy na mysli, z pohledu dnešní psychotroniky jako vědy, fyzikální veličinu.
Oldřich VÁLEK
Skalární vlny - Teorie a experimenty
Společnost pro vědecké
zkoumání, univerzita Amsterodam, Nizozemí
Prof. Dr. Ing.
Konstantin Meyl
(překlad Benem Jansenem z německého originálu do
angličtiny)
(překlad Ing. Romanem Fikejzem z anglického překladu do
češtiny)
Úvod
Začíná se ukazovat, že
skalární vlny, jež normálně zůstávají bez povšimnutí, jsou velmi zajímavé pro
praktické použití pro informační a energetické technologie z důvodu jejich
zvláštních atributů. Matematické a fyzikální odvození je podporované
praktickými experimenty. Demonstracemi lze dokázat:
1. bezdrátový přenos
elektrické energie,
2. působení přijímače na
vysílač (zpětná vazba),
3. volná energie s účinností
až 1000%,
4. přenos skalárních vln
rychlostí násobku 1.5x rychlosti světla,
5. neúčinnost Faradayovy
klece před průnikem skalárních vln.
Teslovo záření
Zde chci poukázat na mimořádnou vědu pěti
experimenty, jejichž výsledky jsou neslučitelné s učebnicí fyziky. V
následující krátké přednášce budu prezentovat přenos podélných elektrických
vln. Je to historický experiment, protože již o 100 let dříve proslulý
experimentální fyzik Nikola Tesla změřil stejné vlnové vlastnosti jako já. Od
něho pochází patent ohledně bezdrátového přenosu energie (1900)1.
Od té doby, co zjistil, že do přijímače přichází mnohem víc energie, než
vysílač vyšle, mluvil o zvětšovacím vysílači. Díky zpětnému účinku na vysílač
Tesla zjistil, že našel rezonanci země a že leží podle jeho měření v 12 Hz. Od
doby Schumannovy rezonance vln, která se šíří rychlostí světla a leží
v 7,8 Hz, Tesla dospěje k závěru, že jeho vlna má rychlost 1.5 krát
násobku rychlosti světla 2. Jako zakladatel diatermie (léčebné
lokální prohřívání – pozn. překladatele) Tesla již ukázal na biologické účinky,
a tím na použití v medicíně. Diatermie dnes nemá nic společného s Teslovým
zářením; ta užívá nevhodné vlny a jako následek má stěží lékařský význam. Objev
Teslova záření je zamítán a není ani zmíněný v učebnicích. Proto jsou dva
důvody. Za prvé, žádná vysoká škola nevlastní přestavěný zvětšovací vysílač.
Technologie jednoduše byla příliš drahá a příliš nákladná. Proto výsledky
nebyly reprodukované tak, jak to je nutné pro jejich potvrzení. Já jsem rozřešil
tento problém použitím moderní elektrotechnicky, dal jsem na místo dřívějšího
jiskřiště generátor funkcí a vyměnil vysoké napětí za napětí nízké 2-4 V.
Prodávám experiment jako demonstrační soupravu, aby ho bylo možné reprodukovat
tak často, jak je to možné. Je to vhodná metoda a za poslední čtyři týdny jsem
prodal 50 kusů. Některé univerzity již mohly potvrdit efekty. Odměřené stupně
účinnosti leží mezi 500 a 1000 procent. Druhý důvod, proč tento důležitý objev
mohl upadnout v zapomnění, lze vidět v chybějícím vhodném popisu pole.
Maxwellovy rovnice v každém případě jen popíšou příčné vlny, které ukazují na
pole kmitající kolmo ke směru šíření.
|
|
Obr. 1: Vektorová část vlnové rovnice (odvozená
z Maxwellových rovnic)
Vlnová
rovnice
Použitím Laplaceova operátoru známá vlnová
rovnice, podle pravidel vektorové analýzy, může být rozebrána na dvě části: na
vektorovou část (rot rot E), která vyplývá z Maxwellových rovnic a na skalární
část (grad div E), podle které divergence ukazuje na skalární složku pole.
Musíme se sami ptát, které vlastnosti má tato část vlnění, která je založena na
skalární vlně.
Pokud odvozujeme vektor pole ze skalárního
potenciálu j,
pak tento přístup ihned vede k nehomogenní vlnové rovnici, která popisuje
plazmovou vlnu. Řešení jsou známá jako elektronové plazmové vlny s podélnou
oscilací elektronové hustoty (Langmuirovy vlny).
|
|
Obr. 2: Skalární část vlnové rovnice popisuje podélné
elektrické vlny (původně plazmové vlny).
Vírový
model
Teslův experiment a jeho zopakování mnou však
ukazuje více. Takové podélné vlny zřejmě existují dokonce bez plazmy ve vzduchu
a dokonce ve vakuu. Otázkou je, co divergence E popisuje v tomto případě? Jaký musí být impuls, aby se podélná
stojatá vlna mohla tvořit? Jak může dojít k rázové vlně, když tam nejsou žádné
částečky, které na sebe mohou působit tlakem?
Já jsem rozřešil tuto otázku, otevřenou
Maxwellovou teorií pole pro víry elektrického pole. Tyto tzv . potenciální víry
mají formální strukturu a šíří se v prostoru z důvodu jejich částicové
podoby jako podélná rázová vlna. Pojetí modelu je založeno na kruhovém vírovém
modelu Hermanna von Helmholtze, který Lord Kelvin zpopularizoval. V mých knihách
3 je matematické a fyzikální odvození popsáno.
Přes soubor potíží teorie pole každý fyzik z
počátku bude hledat konvenční vysvětlení. Bude zkoušet dvě přiblížení:
Teorie
rezonančního obvodu
Tesla představoval jeho experiment, mezi dalšími
Lord Kelvin a on již 100 let dříve mluvil o vírovém přenosu. V názoru Kelvina
se neuvažuje o vlně, ale ozáření. On jasně rozpoznal, že každý radiotechnický
výklad musel selhat, protože směr silových čar je úplně odlišný.
To představuje předpoklad rezonančního obvodu,
který se skládá z kondenzátoru a indukčnosti.
|
|
|
|
|
|
Pokud obě elektrody kondenzátoru jsou oddáleny od
sebe, pak se mezi nimi natáhne elektrické pole. Silové čáry začínají na jedné
elektrodě, tj. na vysílači, a končí na druhé elektrodě, tj. v přijímači. Je to
cesta k vyššímu stupni účinnosti a lze očekávat velmi pevnou vazbu. Takto
bezpochyby část efektů může být vysvětlena, ale nevysvětluje všechno.
Indukčnost je rozdělena do dvou vzduchových
transformátorů, jejichž vinutí jsou totožná. Když se na vstup přivede sinusové
napětí, je transformováno k výstupu vysílače a pak je znovu transformováno
na vstupu přijímače. Výstupní napětí by mělo být menší nebo maximálně rovno
vstupnímu napětí, ale to je podstatně větší! Zde může hrát roli dedukovaná a
vypočítaná alternativa schématu zapojení, ale v žádném případě nemůže vyjít v
měřitelném výsledku, že LED dioda v přijímači žhne jasně (U > 2V), kdežto ve
stejnou dobu odpovídající LED dioda ve vysílači pohasne (U < 2Volt)! Pro
kontrolu lze role vysílače a přijímače vyměnit.
Naměřený stupeň účinnosti leží navzdory výměně v
1000 procentech. Jestli platí zákon zachování energie, pak jediný výklad je
tento: Otevřený kondenzátor odebírá energii z
prostředí. Bez uvažování této okolnosti je chyba odchylky každého
konvenčního modelu chybně vypočtena ve více než 90 procentech. To už je lepší
nepočítat.
To se bude týkat oscilací polí, protože kulovité
elektrody mění polaritu s frekvencí přibližně 7 MHZ. Pracují v rezonanci.
Podmínky pro rezonanci jsou: totožná frekvence a opačná fáze. Vysílač zřejmě
upravuje pole v jeho prostředí, zatímco přijímač sbírá všechno, co splní podmínky
pro rezonanci.
Také v otevřené otázce pro přenosovou rychlost
signálu rezonančního obvodu výklad selže. Ale VF technik má v zásobě ještě
další vysvětlení:
Teorie
blízkého pole
V blízkém poli antén jsou měřeny jevy, na jednu
stranu nevysvětlitelné normální užívanou teorií pole, na druhou stranu blízké
skalárním vlnovým efektům. Každý ví o praktické aplikaci: např. u vstupů
obchodních domů, kde zákazník musí projít mezi skalárními vlnovými detektory.
V mém experimentu je vysílač situován v tajemné
blízké zóně. Také Tesla vždy pracoval v blízké zóně. Ale kdo hledá důvody,
objeví, že efekt blízkého pole není nic jiného, než skalární část vlnové
rovnice. Mé vysvětlení je toto:
Nosič náboje, který kmitá vysokou frekvencí v
anténním prutu je formou podélné stojaté vlny. Následkem toho také pole v
blízké zóně Hertzova dipólu je podélné skalární vlnové pole. Obrázky jasně
ukazují, jak se víry vytvářejí a jak se odtrhávají od dipólu.
Obr. 4: Odtrhávání elektrických siločar od
dipólu.
Kromě nosičů náboje v anténním prutu s fázovým
úhlem mezi proudem a napětím 90 stupňů, se vyskytuje v blízkém poli také
elektrické a magnetické pole s fázovým posuvem 90 stupňů. Ve vzdáleném poli je
fázový úhel nula. V mém výkladu jsou víry rozbity, rozkládají se, a příčné
radiové vlny se tvoří.
Teorie
víru
Rozklad víru vždy závisí na rychlosti šíření. Při
výpočtu pro rychlost světla se víry rozkládaly již před polovinou vlnové délky.
Při vyšší rychlosti jsou stále více stabilnější, stabilní zůstanou při
rychlostech nad 1.6x rychlosti světla. Tyto velmi rychlé víry jsou vázány k
rozměrům. Mohou pak v prostoru tunelovat. Proto se rychlost rychlejší než
světlo vyskytuje v tunelovém jevu. Proto žádná Faradayova nábojová klec nemůže
chránit rychlé víry.
Z počátku má toto vírové pole kvantové
vlastnosti, pak následuje VF kmitání s permanentní změnou polarity z kladné na
zápornou a zpět, bez průměrné změny náboje v závislosti na čase. Následkem
toho částice téměř bez zábran proniknou hmotou v tuhé fázi. Částice s těmito
vlastnostmi jsou ve fyzice nazývány neutrina. Energetické pole, které je
soustředěné v mém experimentu, pochází z neutrinového záření z našeho okolí.
Protože zdroj tohoto záření, ať už je jeho původ umělý nebo přirozený, je
daleko od mého přijímače, jakýkoliv výklad pomocí teorie blízkého pole je
chybný. Vysílač nainstalovaný v zóně blízkého pole totiž dodává méně než
10% přijaté energie. Zbylých 90% nemůže pocházet ze zóny blízkého pole!
Experiment
Na generátoru funkcí nastavím frekvenci a
amplitudu sinusového signálu, s kterým vysílač pracuje. Regulátorem kmitočtu
točím tak dlouho, než se LED dioda v přijímači jasně rozsvítí, kdežto ta ve
vysílači pohasne. Nyní se uskutečňuje přenos energie.
Když se amplituda snižuje až do okamžiku, kdy je
jisté, že žádný přebytek energie není vyzařovaný, pak kromě energetického zisku
vzniká energetické zesílení. Když odpojím přijímač od uzemnění, rozsvítí se LED
diodové kontrolky následkem zmíněného zpětného účinku na vysílač. Vysílač tak
jakoby zjistí, že jeho signál je přijat.
Vlastní rezonance Teslovy cívky, podle měřiče kmitočtu,
leží v 7 MHz. Nyní je kmitočet snížen přibližně na 4.7 MHz, kdy LED dioda
přijímače opět žhne, ale méně jasně, snadněji se zatlumí a nemá rozeznatelný
účinek zpět na vysílač. Nyní se jednoznačně jedná o přenos Hertzova podílu při
pohybu rychlostí světla. Pokud se nemění vlnová délka, poměr frekvencí určuje
poměr rychlostí šíření. Skalární vlna odpovídá velikosti (7/4.7)=1.5 krát
násobku rychlosti světla!
Když jsem dal vysílač do hliníkové skříně a
zavřel dveře, pak přijímač nemůže nic zachytit. Experti Laboratoře pro
elektromagnetickou kompatibilitu v tomto případě vskutku nemohou nic objevit,
ačkoli LED dioda přijímače svítí! Změnami v cívce přijímače lze ověřit, že
je přítomna elektrická (a nikoliv magnetická) vazba, ačkoli Faradayova klec by
měla chránit elektrická pole. Skalární vlna zřejmě překoná klec s rychlostí
rychlejší než světlo, a to tunelováním!
Literatura
1 Nikola Tesla:
Apparatus for transmission of electrical energy. US-Patent No. 645,576, N.Y.
20.3.1900.
2 Nikola Tesla: Art of
transmitting electrical energy through the natural mediums, US-Patent No.
787,412, N.Y. 18.4.1905.
3 Konstantin Meyl:
Elektromagnetische Umweltvertrglichkeit,
Teil 1: Umdruck zur
Vorlesung, Villingen-Schwenningen 1996, 3.Aufl. 1998
Teil 2:
Energietechnisches Seminar 1998, 3. Auflage 1999,
Teil 3:
Informationstechnisches Seminar 2002,
auszugsweise enthalten
in:
K. Meyl:
Skalarwellentechnik, Dokumentation fuer das Demonstrations-Set,
INDEL-Verlag,
Villingen-Schwenningen, (all books will be translated).
Výroční schůzka JČSBP
Dne 24.2.2001 proběhla schůzka členů Jednoty a jednání o její další existenci.
Velký význam schůzky byl v tom, že se rozhodovalo o další činnosti Jednoty. Schůzky se účastnilo 66 % členů, kteří se vyslovili pro zachování Jednoty.
Na schůzce byly předneseny tři referáty
- Psychotronika na internetu R. Fikejz
- Informační dimenze J. Procházka
- Bioterapie jako bezkontaktní masáž L. Matula
které
připravily půdu pro diskusi, která se nesla v duchu řešení otázek další existence JČSBP, psychotronického
výzkumu a stagnace psychotroniky.
Z diskuse
vyplynulo:
a) Jednota plní svoji úlohu částečně a je třeba setrvat alespoň v její stávající minimalizované činnosti. Otázkou zůstává i nadále možnost zrušení organizace a její redukce na pracovní skupinu pod záštitou jiné společnosti (bylo členy zamítnuto). Rozšíření činnosti Jednoty a provedení její registrace je zatím rovněž nejasné. Nutně však vyvstává požadavek "vyhranit se" a specializovat tak, aby Jednota neduplovala činnost, která již u nás nějakým způsobem existuje.
b) Časopis "Cesty psychotroniky" je třeba zachovat, ale zároveň je nutné zveřejnit v jiných časopisech informace o naší Jednotě a prezentovat se tím na širším veřejném poli.
c) K možnosti oživení psychotronického výzkumu u nás, bylo prezentováno p. Štarmanem možné navázaní na výzkumy university v Princetonu. Dále pak zavedení nového psychotronického protokolu p. Válkem, který je odvozen od předpokladu ekvivalence informace, energie a hmoty. Informaci z pohledu psychotroniky je třeba považovat za fyzikální veličinu. Psychotronický experiment by měl být orientovaný na hledání této nové veličiny "informace" a následně její spojitosti s psychotronickým jevem.
d) Jednou ze závažných příčin, proč vývoj psychotroniky stagnuje, je do jisté míry vyčerpání možností amatérské práce badatelů v oboru psychotroniky. Profesionální práce v oboru zatím přitom není možná. Druhou závažnou příčinou je, že nenastal příliv nových badatelů. Seriózní přístup k psychotronice se těžko spojuje s podnikáním a přísunem finančních prostředků. (Psychotronika má pouze konceptuální charakter, prosazovaný jednotlivými badateli, v jejichž přístupech jsou rozpory, a tím není ani možný snadný vstup pro nové badatele.) Třetí příčinou je nevhodné společenské pozadí pro rozvoj psychotroniky. Zvláště z příspěvku p. Šafaříka vyvstala otázka vymezení psychotroniky, psychotronických jevů a vhodné literatury k jejich studiu, kterou by Jednota měla zpracovat.
Z požadavku
zachování Jednoty vyplynuly tyto úkoly:
- JČSBP musí stanovit své pojetí psychotroniky (je vhodné navázat na tradice Rejdákova pracoviště pro psychotronický výzkum a Kahudovy psychoenergetické laboratoře) a toto rozpracovat v teoretických pracech pojednávajících o psychotronice
- dosáhnout sdílení a spolupráce s jinými organizacemi (ČEPES, KPÚ, ENERGY...) a nesuplovat jejich činnost
- kontaktovat některé osoby, které by mohly přispět k činnosti Jednoty a rozvoji psychotroniky
- přehodnotit dostupné materiály z University v Princetonu, kde probíhá výzkum problematiky psychotroniky na vědecké úrovni
-
založení tradice „Malého semináře o psychotronice“,
organizovaného jednou za čtvrt roku, na kterém si budou členové navzájem
sdělovat nabyté zkušenosti a předávat získané informace v oboru psychotroniky
-
úprava prezentace a stanov JČSBP na základě připomínek
členů v časovém horizontu dvou měsíců (prezentace JČSBP je dokument
charakterizující naší Jednotu, je určený pro veřejnost a bude umístněný na
Internetu, přednášený na seminářích a uveřejněný v časopise Cesty
psychotroniky).
-
založení vlastní internetové adresy, jejíž název bude
předmětem dalšího jednání
-
další schůzka v květnu 2001
Redakce
Internetové
stránky s psychotronickou tématikou
Úvod
Tento článek je pokračováním internetového rozcestníku z předchozího čísla časopisu, tentokrát zaměřený na problematiku agrosymbolů. Věřím, že vlastníci následujících stránek mi prominou, že jsem z jejich dokumentů okopíroval to, co jsem považoval za důležité. Seznam zde uvedených stránek není úplný, což ale neznamená, že neuvedené stránky jsou méně zajímavé, či důležité. Rovněž pořadí, v jakém jsou adresy uvedeny, je náhodné.
Adresa:
http://www.ufo.cz/obili/index.html
Co zde najdete:
Diskuse se zaměřením na boj proti padělatelům agrosymbolů.
Adresa:
Co zde najdete:
Domácí stránka anglických padělatelů agrosymbolů.
Adresa:
http://mujweb.atlas.cz/www/cmaker/index.htm
Co zde najdete:
Domácí stránka českých padělatelů agrosymbolů.
Adresa:
http://www.lovely.clara.net/homepg.html
Co zde najdete:
Snad nejobsáhlejší stránky zabývající se problematikou agrosymbolů.
Adresa:
http://www.cropcircleresearch.com/database/index.html
Co zde najdete:
Mezinárodní databáze agrosymbolů – obsahuje tisíce zdokumentovaných agrosymbolů z celého světa.
Adresa:
http://www.samuel.cz/~zablesk/
Co zde najdete:
Česká databáze agrosymbolů. Jen škoda, že není propojena s mezinárodní databází.
Adresa:
http://www.fi.muni.cz/sisyfos/
Co zde najdete:
Občanské
sdružení SISYFOS si klade za cíl působit jako protiváha k množství hromadně
šířených dezinformací vytvářejících v povědomí široké veřejnosti iluzi o
"vědeckosti" alternativní medicíny, astrologie, okultismu,
parapsychologie, proutkařství, spiritismu, ufologie, výzkumu
"geopatogenních zón" a jiných pseudověd.
Adresa:
Co zde najdete:
Predmetom
činnosti Klubu Hyperion je aktívny výskum záhad, neobjasnených fenoménov a
hraničných javov. Klub Hyperion sa zameriava predovšetkým na oblasť výskumu možnej
existencie života a inteligencie mimo planéty Zem. Klub sa zaoberá aj
filozofickými dôsledkami skúmaných javov.
Praktická činnosť členov klubu spočíva vo výjazdoch za hláseniami, v
expedíciach, organizovaní rôznych stretnutí, prednášok a kongresov a podnecovaní
záujmu o seriózny prístup k objasňovaniu záhad.
Adresa:
http://www.gymzl.hiedu.cz/ppsencik/kruhy/kruhy.htm
Co zde najdete:
Solidně zkomponovaná stránka o agrosymbolech. Její zhlédnutí doporučuji hlavně kritikům.
Adresa:
Co zde najdete:
Vítejte
na stránce věnované záhadám, které provázejí lidstvo od nepaměti, a které se s
příchodem roku 2000 dostávají stále více do podvědomí široké veřejnosti.
Někteří
možná nebudou souhlasit s mým výše citovaným názorem o původu života na Zemi
jakož i existence mimozemských forem života a inteligence, ale to se nedá nic
dělat.
To,
zdali nás někdo "zasel a vyšlechtil", zdali jsme jen nějaký
nepodařený experiment, nebo nad námi bdí nějaká vyšší moc, kterou si lidé
zvykli pojmenovávat Bůh či Matka Příroda, nebo jsme zkrátka jen otroky svých
genů, které nás potřebují k předávání svých informací a v průběhu stovek
miliónů let si k transportu vytvořily entitu zvanou člověk, nikdo z nás zatím
nedokáže potvrdit ani vyvrátit. Je to stálý a nekonečný spor astronomů a
filosofů, biologů a teologů, skeptiků a ufologů.
Zkrátka: Pravda je tam někde venku a její odhalení přinese teprve čas...
Adresa:
http://www.mujweb.cz/www/luna.myst/
Co zde najdete:
Společnost Luna je volné uskupení lidí , které vzniklo
v roce 1998 v Hradci Králové. Aktivně se podílí na zkoumání a
objasňování záhad, jak v České republice, tak i v zahraničí. Za svoji
krátkou existenci jsme podnikli několik malých expedicí, zejména po České
republice. Také spolupracujeme s časopisem Fantastická fakta a
s Fantastic Facts Clubem (vedoucí Luny je členem FFC). Zajímá nás
především kryptozoologie, historické záhady a archeoastronautika, jevy
paranormální (strašení, různá zjevení apod.), parapsychologie a okrajově i tzv.
kruhy v obilí a výskyt UFO. Kromě toho se zabýváme průzkumy podzemních
chodeb a prostor.
Adresa:
http://stones.jedisoft.cz/kamenya/okruh.htm
Co zde najdete:
Další z mnoha stránek o agrosymbolech.
Adresa:
http://home-1.worldonline.cz/~cz165825/menu.htm
Co zde najdete:
Záhady a zajímavosti, vcelku dost obsáhlé stránky.
Adresa:
Co zde najdete:
Moc zajímavá stránka nejen o agrosymbolech.
Závěr:
Doufám, že tento seznam opět brzy doplním o další neméně zajímavé stránky.
Ing. Roman Fikejz
Úvod
Hovoříme-li o možné oprávněnosti existence psychotroniky
jako nové vědy, pak musíme připustit i možnost existence nových, vědě dosud
neznámých forem vědomí.
Psychotronika řeší vztah hmoty, energie a vědomí ve
spojitostech s tzv. psychotronickou interakcí. Obecně v povědomí lidí
přetrvává představa, že psychotronika řeší pouze jevy v návaznosti na
člověka a tedy jeho individuální vědomí. Což je jejím užším pojetím vzhledem
k tomu, že při řešení problematiky nelze brát v úvahu jen
psychologickou a biologickou stránku, ale i další specifika k nimž patří
návaznost vědomí na molekulární a atomární uspořádání hmoty, na stav
fyzikálního pole a plasmatické útvary (biochemická a biofyzikální stránka).
Pojem vědomí tedy bylo nutno zobecnit a rozšířit ho
jako základní vlastnost na celou živou hmotu. Vědomí lze definovat: „Vědomí je
informační proces, který ve hmotě působí jako organizační faktor z roviny
své vlastní existence (ve hmotě je svébytný).“ Takové vymezení vědomí
z pozice psychotroniky překonává rozdíl mezi živou a neživou hmotou, ale
přináší problém v chápání evoluce
živé hmoty. Živá hmota se ve světle této koncepce musela vyvíjet
v závislosti na vývoji vědomí. A z toho důvodu je nutné postihnout i
nižší úrovně vědomí a připustit, že vlastnost vědomí je obecnou vlastností
každé živé hmoty a dále, že vědomí ve svém vývoji má svá vývojová stádia.
Závěrem analýzy vědomí v živé hmotě
z pohledu psychotroniky bylo vymezení dvou základních forem vědomí:
-
soustředěné vědomí (tedy
informační proces jako vnitřní součást nacházející se v jednom organismu)
-
rozprostřené vědomí
(tedy informační proces jako vnější součást nacházející se mezi více organismy
nositeli soustředěného vědomí)
Rozprostřená forma vědomí má v psychotronice
velký význam pro existenci jevu telegnoze, ale zde se jí nebudeme zabývat.
Soustředěné formy vědomí mají tři vývojové stupně:
-
nutné vědomí,
-
existenční vědomí,
-
individuální vědomí.
Informační procesy spojené s jednotlivými
vývojovými stupni soustředěného vědomí jsou charakteristické vazbou na hmotný
systém, který je jejich nositelem v živé hmotě. Věda zná zatím pouze vazbu
individuálního vědomí na nervový systém. Vazba existenčního vědomí, vztahující
se k buněčné úrovni a nutné vědomí k níže organizovaným formám hmoty,
je zatím jen předmětem hypotéz.V tomto článku se budeme blíže zabývat pouze existenčním
vědomím a jeho nositelem. Existenční vědomí je v buňce vázáno k CSS.
1. Cytoskeletární systém
1. 1. Cytoskeletální systém (cytoskelet,
CSS)
Cytoskeletální systém je soustava mikrotubulů a mikrofilament, uspořádaná do prostorové struktury prolínající celý objem buňky.
Mikrotubuly jsou dutá vlákna složená z globulárních stavebních jednotek (t.j. bílkovin tubulinu tvořených dimerem – dvěma polypeptidovými řetězci (a a b) axiálně rozloženými do kruhu okolo osy mikrotubulu v trubičku), jsou stálou součástí všech eukaryontních buněk (rostlinných i živočišných, prvoků a hub).
Mikrofilamenta jsou vláknité struktury, tvořené převážně bílkovinami aktinem a myosinem (prostorově jsou uspořádané jako dvě navzájem obtočená vlákna). Aktinová a myosinová vlákna vytvářejí aktomyosinový komplex, který je schopen kontrakce (vztah k pohybovým funkcím).
Cytoskeletální systém lze považovat za jednotný funkční celek dvou odlišných struktur (mikrotubulů a mikrofilament) mající v živé buňce zásadní úlohu při vnitřním uspořádání organel, determinaci tvaru buňky a její pohybové schopnosti.
CSS má úzkou spojitost s organizačními centry buněk, která určují rozložení mikrotubulů (iniciuje a determinuje dělící vřeténka při mitóze) u buněk, které nemají centriol. Ten nahrazují vícenásobné uspořádání mikrotubulů (např. kinetosom). Podle teorie širšího pojetí lidské psychiky a evoluce vědomí v živé hmotě předpokládáme, že tzv. existenční vědomí nese CSS a organizační centrum buňky (centriol).
CSS tedy neplní v buňce jen funkce hrubě připodobňované ke kosterní a svalové soustavě vyšších organismů, ale navíc i funkce nervové soustavy. CSS je buněčnou substrukturou integrující tedy funkce, které u mnohobuněčných živočišných organismů organismové struktury, zastávají samostatné soustavy. Lze předpokládat, že kinetické funkce plní aktomyosinová substruktura CSS a informační funkce mikrotubulinová substruktura.
K výše uvedeným závěrům a předpokladu spojitosti CSS a existenčního vědomí (jako informačním procesu řídícího pochody mikrobuněčného systému) v buňce nás vede řada souvislostí:
- CSS propojuje všechny části buňky včetně jednotlivých bioreceptorů (detektorů a přijímačů chemických a fyzikální vlivů vnějšího a vnitřního prostředí buněčného mikroorganismu)
- mikrotubuly jsou nosnou kostrou vláknitých výběžků nervových vláken, které jsou nositeli signálů u živočišných organismů, nositelů NS
- hypoteticky předpokládáme, že mikrotubuly CSS se chovají jako nám v technice dobře známá optická vlákna a nebo vlnovody sloužící k přenosu informačních signálů uvnitř buňky
Výzkum, který by bylo třeba provést na tomto poli je dalece nad rámec JČSBP. Náročnost na přístrojové vybavení, finanční prostředky a kvalifikaci badatelů, nás odsuzuje jen do teoretické oblasti. Proto si na výsledky výzkumu v této oblasti budeme muset počkat, až se k nim dopracuje oficiální biologická věda. Naštěstí předmět existence a výzkumu existenčního vědomí je pro psychotroniku jen okrajová záležitost. Základem psychotronické úrovně pro poznání mechanismů psychotronických jevů je úroveň vědomí ještě o stupínek nižší, tj. tzv. nutné vědomí.
U existenčního vědomí je spojitost s tzv. sekundární formou informace (biologicko-fyziologická záležitost, tedy jsou zde sledovány chemicko energetické informační charakteristiky), kdežto nutné vědomí má spojitost s tzv. primární formou informace (psychotronicko-fyzikální záležitost, tedy jsou zde sledovány informačně energetické charakteristiky). Pro úplnost, naše individuální vědomí podle teorie širšího pojetí lidské psychiky, má spojitosti s tzv. terciální formou informace (psychologicko-sociologická záležitost, tedy jsou zde sledovány zástupné symbolické informační charakteristiky).
Genetická informace má rovněž chemicko energetickou informační charakteristiku, informační procesy a existenční vědomí s ní souvisí. Pro psychotroniku je tento vztah zajímavý, protože zde leží možnost realizace Rejdákovy představy "umělého léčitele", jako přístrojově generovaného makroskopického fyzikálního pole, které ovlivňuje pochody každé jednotlivé buňky v organismu člověka. Zde se však nacházíme na poli fyzioterapie.
1.2. Vazba
existenčního vědomí na CSS
Vztah mezi existenčním vědomím a cytoskeletárním
systémem, jako jeho nositelem, je hypotetický. Vychází z předpokladu:
a)
modelu – CSS jako
prostorové třídimenzionální sítě, spojující jak biosenzory, tak i všechny
jednotlivé částí buňky
b)
modelu – CSS jako
přenosového média informací pomocí elektromagnetických vln
c)
modelu - centriolu jako
centra existenčního vědomí
Existenční vědomí si lze přiblížit porovnáním
s individuálním vědomím člověka:
-
individuální vědomí je
neseno v kontextu organismu mechanismem biochemických a elektrochemických
procesů nervového systému (NS)
-
existenční vědomí je
neseno v kontextu buňky mechanismem elektrochemických a kvantových
(energetických) procesů CSS
-
nutné vědomí je neseno
v kontextu primitivního organismu mechanismem kvantových (energetických) a
informačních procesů atomárních a plasmatických struktur
Je třeba si uvědomit, že vyšší systém
vědomí a jeho nositel v sobě zahrnuje nižší, tedy i individuální vědomí,
nesené NS obsahující existenční úroveň vědomí, rozprostřenou v celém
objemu buněčné hmoty organismu. A dále i nutné vědomí v organismu a jeho
blízkém okolí v studené plasmě (biologické plasmě).
2. Dutinové módy mikrotubulů a biologických
buněk v infračervené a rentgenové oblasti spektra 3)
Mikrotubuly
v cytoskeletárním systému hrají základní roli v životních procesech
biologických buněk. Tyto duté trubičky se podobají kruhovým vlnovodům. Mezní
frekvence TM a TE módů v mikrotubulových dutinách se nacházejí
v pásmu měkkého rentgenova záření. To dává podnět k návrhu interakce
elektromagnetických dutinových módů s vnitřními elektrony v atomu
(uhlíku, dusíku, kyslíku). Biologické buňky (např. kulovitá buňka kvasinek)
mohou také představovat dutinové rezonátory. V tomto případě se rezonanční
frekvence mohou nacházet v infračerveném pásmu.
Mikrotubuly
jsou hlavní organizační složkou cytoskeletu. Jsou tvořeny válcovými strukturami
(dutými trubicemi s odpovídající světlostí 25 a 17 nm) skládající se
z 13 (nebo 14) profilament s jednorozměrnými vazbami heterodimerních
tubulinových molekul. Heterodimery obsahují a a b
monoméry.
Obr.1. Mikrotubul
2. 1. Mikrotubuly
jako kruhový vlnovod nebo rezonátor
Mikrotubuly tvoří válcové dutiny různé délky. Stěny dutin jsou vytvořeny z bílkovin tubulinových heterodimerních molekul. Vedení v proteinu může být závislé na mechanismu elektronových přenosů aktivními elektrony mezi různými bílkovinami uzavřenými ve společném prostoru složitě uspořádaných bílkovin. Může být dosaženo vodivosti až 1 S/m.
Předpokládejme, že stěna mikrotubulu je dobrý vodič (nultého řádu). Mikrotubulus můžeme tedy považovat za kruhový vlnovod a nebo rezonanční dutinu kruhového průřezu.
Ve vlnovodu mohou existovat dva hlavní módy: transversálně magnetický (TM) a transversálně elektrický (TE). Mezní kmitočty v kruhovém vlnovodu jsou dány vztahem
(1)
kde an,m je kořen Besselovy funkce (pro TM módy) a jejich první derivace (pro TE módy) e a m jsou příslušné permeability a permitivity prostředí uvnitř vlnovodu s kruhovým průřezem o průměru a.
Rezonanční kmitočty v kruhovém rezonátoru o délce l jsou dány vztahem
(2)
kde p je celé číslo (p = 0,1,2,…). Frekvence determinovaná podle vztahu (2) pro rezonátor a (1) pro vlnovod jsou téměř stejné pro délku l od 0,1 do 10mm. Mezní a rezonanční kmitočty jsou řádově 1016 Hz , což je oblast kmitočtového spektra měkkého rentgenového záření.
Poznámka: Pokud bychom
modelově uvažovali buňky jako kulovité dutiny
(přestože mají různé tvary) a jejichž vnitřek je velmi dobré
dielektrikum ohraničené vodivým povrchem buněčné membrány oddělující buňku od
okolí pak můžeme vyhodnocovat její
rezonanční kmitočty. Pro poloměr buňky
poloměr a = 5μm je rezonanční kmitočet 4,3.10 13 Hz pro
TE mód a 2,62.10 13 Hz pro TM mód. Oba jsou v infračerveném rozsahu elektromagnetických vln .
Ka a K¥ jsou čáry, které odpovídají přechodům elektronů z elektronové
slupky L do slupky K. Čáry L¥ reprezentují přechody
elektronů do slupky L.
Obr.2. Spektrum rentgenových paprsků uhlíku, dusíku a kyslíku.
Obrázek 2 ukazuje elektromagnetická spektra měkkého rentgenova záření biologicky důležitých atomů uhlíku, dusíku a kyslíku. Zde vidíme, že interakce vnitřních elektronů v biologicky důležitých atomech (např. uhlíku, dusíku a kyslíku) jsou blízké s elektromagnetickými módy (režimy) v dutinách mikrotubulů. Z toho lze usuzovat na spojitost kvantových procesů v elektronových obalech sledovaných atomů s předpokládanými procesy přenosu elektromagnetických vln v mikrotubulech CSS. Na tomto místě se posunujeme od biochemické podstaty individuálního vědomí organismové biologické hmoty do biofyzikální a kvantové roviny existenčního vědomí vázaného v buněčné hmotě.
3. Úrovně informačních procesů vědomí
Existenční vědomí, tak jak bylo poukázáno, je vázáno uvnitř buněčné hmoty v cytoskeletu. Tím je lokálně vymezeno objemem vlastní buněčné hmoty, kterou nepřesahuje. Na první pohled je vázáno na mnohem subtilnější procesy hmoty, než je tomu u individuálního vědomí. Zatím co informační proces individuálního vědomí je závislý na biochemických a elektrochemických procesech nervového systému, přičemž můžeme hovořit o jeho fyzilogickém základu, tak u existenčního vědomí se jedná o závislost na fyzikálně chemických procesech.
a) části
informačních procesů existenčního vědomí
Informační proces existenční vědomí má tři části (I, II, III), které v analogii s širším pojetím lidské psychiky odpovídají nadvědomí, nevědomí a podvědomí. I. část obstarává kontakt s prostředím, II. část řídí fyziologické funkce buňky a III. část komunikuje s pamětí. I a II část informačního procesu vytváří "poznání" , II a III vytváří "zkušenost" (předpokládáme, že i samotná buňka má schopnost učení a její reakce jsou v určitém rozsahu spojeny s informačním procesem, který je v nadneseném smyslu analogický myšlení).
b) místo existenčního vědomí (ex.V) v biologické hmotě
Senzorická činnost fyzikálních a chemických vlivů prostředí se děje v oblasti percepce 1 a fyziologického stavu buňky v oblasti percepce 2. Informační proces existenčního vědomí je vázán na CSS buňky.
Obr.3) Model existenčního vědomí
Charakteristikou existenčního vědomí tedy je přímá závislost jeho informačních procesů na okamžitém stavu vnějšího a vnitřního prostředí buňky a paměti, o jejímž mechanismu zatím nic nevíme.
Existenční vědomí nemá tu část, kterou jsme u individuálního vědomí označovali jako intervědomí a vlastní vědomí. Jádrem existenčního vědomí v analogii s modelem širšího pojetí lidské psychiky je funkce nevědomí (chemicko informační funkce). (Naproti tomu tzv. nutné vědomí nese funkci nadvědomí, které má fyzikálně informační funkce). Existenční vědomí je obecně fyzikálně chemické povahy, tzn., že zde je vazba na procesy v materiálním substrátu, které ho přímo podmiňují. U nutného vědomí lze hovořit o fyzikálně energetické informační povaze, tzn., že zde existuje vazba na energetické procesy a fyzikální pole, je zde určitá odtržitost od toho, co vztahujeme do oboru chemie a biochemie, která dosud dává základní informaci o našem poznání živé hmoty.
Existenční vědomí má pro psychotroniku důležitý význam v tom, že je mnohem blíže k rovině v níž se odehrávají informačně energetické procesy s nimiž souvisí psychotronické jevy, než je tomu u individuálního vědomí. Existenční vědomí v sobě obsahuje (jako vyšší celek) prvky nutného vědomí, které je spojeno s fyzikální úrovní a mechanismy distančních vztahů mezi organismy v psychotronickém smyslu.
Ve vztahu na nosný substrát jsou jednotlivé vývojové stupně vědomí závislé na třech různých úrovních:
- individuální vědomí – fyziologická úroveň informačních procesů
- existenční vědomí – chemická úroveň informačních procesů
- nutné vědomí – fyzikální úroveň informačních procesů
V psychotronice se snažíme dostat na fyzikální úroveň informačních
procesů, která souvisí s existencí psychotronických interakcí.
4. Nutné vědomí
Informační proces, který označujeme jako nutné vědomí, je elementární. Nemá ve hmotě zvláštního hmotového nositele, je součástí hmoty jako takové, předpokládáme jeho vztah k plasmě a fyzikálnímu poli. Nemá vlastní paměť, ale je přímo spojen s informačními vlastnostmi prostředí (IVP) a informačním polem (IP) v prostoru.
Evoluce živé hmoty podle nastiňované koncepce vědomí nepočala jako biochemický proces, ale jako proces informačně fyzikální.
Primitivní organismus, nositel nutného vědomí, nemusí být z prostředí diferencovaný, ale může s ním splývat, nemusí mít ani biologický charakter, jedná se zde o formy organizace hmoty, které jsou teprve před naším bližším poznáním.
Nutné vědomí je elementární informační proces, nese
ho primitivní organismus (pr. org.). Je spojeno s nejnižší úrovní organizace
živé hmoty, u které hraje významnou roli plasma a fyzikální pole.
Obr.4) Nutné vědomí (nu.V)
Závěr
Vývoj živé hmoty nepočal chemickými ději, ale fyzikálními. Psychotronika se vztahuje k těmto fyzikálním dějům podobně jako biologie se vztahuje k chemickým (biochemickým) dějům ve hmotě.
Představa, že "myšlení" je i na buněčné úrovni, je naprosto zásadní a otvírá nový přístup v poznávání živé hmoty. "Myšlení" je třeba chápat jako informační proces v existenčním vědomí, který má rozhodovací funkci v řízení mikrobiologických procesů v buňce. Fyziologie buňky má biochemický charakter, který podle nás nefunguje mechanicky, ani zcela automaticky, ale je řízeným procesem, na jehož pozadí je informační proces existenčního vědomí.
Bližší poznání informačních procesů existenčního vědomí by mohlo významně přispět k objevení nových metod léčby nemocí, jejichž příčiny jsou v poruchách na buněčné úrovni, např. rakoviny a nemoci z ozáření, prostřednictvím modulovaných fyzikálních polí.
Literatura:
1. Válek Oldřich, Širší pojetí lidské psychiky, Beroun 1999 (skripta)
2. Nečas Oldřich a kol.,
Biologie, Avicenum, Praha 1982
3. Sborník – Biologické systémy a elektromagnetické pole, katedra elektromagnetického pole FEL ČVUT..., Praha 8.6.2000, str. 18 až 20
Prezentace firem a sdružení prostřednictvím sítě Internet je dnes již téměř nutností. Ani JČSBP nezůstala pozadu, o čemž svědčí nejen její stránky v jazyce HTML s využitím JavaTM skriptů, ale i stránky v jazyce XML, jenž využívá i technologie WAP mobilních telefonů. Prezentace JČSBP bude ve stručnější podobě uveřejněna i v anglickém jazyce a poté zaregistrována na několika desítkách zahraničních vyhledávacích portálů. Rovněž bude zřízeno několik dalších virtuálních internetových adres, které budou snadněji zapamatovatelné.
Obr.1) Úvodní stránka prezentace JČSBP v síti Internet
Prezentace JČSBP je vytvořena tak, aby bylo docíleno kompromisu mezi využíváním nejmodernějších internetových technologií a rychlostí zobrazování na starších pomalejších počítačích. Pro přehlednost a snadné ovládání je použita technologie rámů, ale je zobrazitelná i prostřednictvím prohlížečů, které rámy nepodporují. Prezentace je na obrazovce monitoru rozvržena tak, aby byla čitelná od rozlišení 640 x 480 bodů výše. Jsou v ní použity rovněž odkazy na dokumenty zkomprimované programem WinZip pro urychlení jejich přenosu k uživateli. Díky paralelně použitému jazyku XML lze ke stránkám prezentace ve stručnější podobě přistupovat i pomocí mobilních telefonů, podporujících technologii WAP. Do prezentace jsou postupně zařazovány i formuláře (dotazníky), které jsou po vyplnění odesílány prostřednictvím elektronické pošty na adresu JČSBP.
Stránky jsou aktualizovány přibližně jednou za měsíc a dále pak v případě nutnosti. Aktualizaci je přitom možné provést z jakéhokoliv počítače s možností přístupu do sítě Internet. Členění stránek je přitom organizováno tak, aby se zachovalo bez větších změn při jakékoliv budoucí aktualizaci nebo při přidání stránek nových, či zrušení stávajících. Úvodní stránka Vás uvítá aktuálním oznámením a dotazníkem. Vlevo je rám s navigačním panelem, datem poslední aktualizace a animovaným znakem JČSBP, a nahoře rám s animovaným reklamním proužkem s nápisem „Jednota českých a slovenských badatelů v psychotronice“. Na stránce „Z činnosti JČSBP“ naleznete stručnou historii JČSBP, ale i historii této prezentace. Stránku s výstižným nápisem „Organizační struktura JČSBP“ snad ani není třeba komentovat. Celá prezentace původně vznikla jako prostředek k uveřejnění časopisu „Cesty psychotroniky“ na Internetu. Odkazy na jeho jednotlivá čísla naleznete na stránce s názvem „Časopis Cesty psychotroniky“. Velice užitečnou je i stránka „Tiskoviny JČSBP“ s odkazy na důležité dokumenty sdružení. Ti, co nemají mobilní telefon s podporou technologie WAP, se mohou podívat na stránku „WAPové stránky JČSBP“ ve formátu HTML. Ti, kteří mají větší štěstí a takový telefon vlastní, si mohou tyto stránky prohlédnout po zadání adresy http://www.fsoft.cz/jcsbp/jcsbp.wml . Právě tyto stránky podléhají precizní, téměř okamžité aktualizaci při jakékoliv ztrátě aktuálnosti jejich obsahu. Nejčerstvější stálou stránkou je “Diskusní stránka JČSBP“ s odkazem na veřejný diskusní server. Tato stránka ještě nezískala svou konečnou podobu a to z toho důvodu, že se v budoucnu stane nejdůležitějším prostředkem komunikace členů a příznivců JČSBP. Stránku s názvem „Kontaktní adresa“ rovněž ponechám bez komentáře, protože její název mluví sám za sebe. Prezentace obsahuje ještě několik dalších tzv. podstránek, které však podléhají dynamickým změnám a proto nemá význam je zde popisovat.
V budoucnu budou stránky obohaceny o další dotazníky, o formulář přihlášky do JČSBP a o přístup k Výkladovému slovníku psychotroniky a k Archívu JČSBP. Chystá se i zajímavá stránka s odkazy na jiné servery s psychotronickou tématikou, a to jak české, tak zahraniční.
Zpět na seznam vydaných časopisů